Nalezení nejlepšího řešení

Autoři

  • Pavel Töpfer Matematicko-fyzikální fakulta UK, Praha

Abstrakt

Článek navazuje na předchozí výklad dynamického programování a zaměřuje se na jeho využití při řešení optimalizačních úloh. Základní princip spočívá v postupném řešení menších instancí problému, ukládání jejich výsledků a určování optimální hodnoty pomocí minima či maxima již vypočtených hodnot. První podrobně rozebranou úlohou je nalezení nejdelší cesty mezi dvěma vrcholy v topologicky uspořádaném orientovaném acyklickém grafu. Autor porovnává neefektivní prohledávání všech cest s řešením pomocí dynamického programování a ukazuje také rekonstrukci samotné optimální cesty pomocí pole předchůdců. Druhý příklad se týká optimálního výběru z posloupnosti časově ohodnocených úkolů. Jsou předvedeny dvě rovnocenné formulace dynamického programu a diskutována jejich časová a prostorová složitost.

Stahování

Publikováno

2026-08-30

Jak citovat

Töpfer, P. (2026). Nalezení nejlepšího řešení. Matematika–Fyzika–Informatika, 35(03), 226–233. Získáno z https://www.mfi.upol.cz/index.php/mfi/article/view/1144

Číslo

Sekce

Informatika