https://www.mfi.upol.cz/index.php/mfi <p>Časopis Matematika–fyzika–informatika vychází od roku 1991 a je přímým pokračovatelem časopisu Matematika a fyzika ve škole (<a href="https://www.mfi.upol.cz/index.php/mfi/about" target="_blank" rel="noopener">více o historii časopisu</a>). Časopis se zabývá problémy výuky na základních a středních školách a uveřejňuje příspěvky v českém a slovenském jazyce. Časopis je alternativním členským časopisem pedagogických sekcí <a href="https://www.jcmf.cz" target="_blank" rel="noopener">Jednoty českých matematiků a fyziků</a>. </p> <p>Příspěvky jsou recenzovány. Od roku 2015 je časopis opět uveden na „Seznamu recenzovaných periodik vydávaných v ČR“, který vydává <a href="http://www.vyzkum.cz" target="_blank" rel="noopener">Rada pro výzkum, vývoj a inovace ČR</a>.</p> <p>Do roku 2012 vyšlo 21 ročníků časopisu v standardní papírové podobě. Od 22. ročníku MFI vychází jako internetový časopis, který je volně dostupný všem zájemcům. Od roku 2013 vycházelo pět čísel časopisu ročně, každé o rozsahu 80 tiskových stran. Od roku 2019 časopis vychází jako čtvrtletník, tj. čtyři čísla časopisu ročně, každé o rozsahu 80 tiskových stran.</p> <p><a href="https://www.mfi.upol.cz/old/">Výběr obsahu čísel</a> z ročníků 1–21, kdy časopis v letech 1991–2012 vycházel pouze v tištěné podobě.</p> <p><strong>Pokyny pro autory</strong></p> <p><strong>Příspěvky zasílejte prosím emailem</strong> na adresu redakce (<a href="mailto:mfi@upol.cz">mfi@upol.cz</a>). Podrobnější pokyny a informace k úpravě textu najdete na <a href="https://www.mfi.upol.cz/index.php/mfi/about/submissions#authorGuidelines">samostatné stránce</a>.</p> <p><strong>Recenze textů</strong></p> <p><a href="https://www.mfi.upol.cz/index.php/mfi/about/editorialTeam">Redakční rada</a> je složena z odborníků z vysokých škol vzdělávajících učitele zastupujících jednotlivé obory zaměření časopisu. Redaktoři sekcí potvrdí přijetí příspěvku a zašlou jej na recenze, o jejichž výsledku budou autoři informováni. Původní odborné a vědecké články jsou recenzovány dvěma nezávislými odborníky z daného oboru z hlediska původnosti, originálnosti a přínosu pro odbornou veřejnost. Ostatní typy textů jsou recenzovány jedním recenzentem. Ke stažení je <a href="http://mfi.upol.cz/files/formular_recenze_mfi.docx">formulář</a> pro recenzenty.</p> Nakladateltsví Prometheus (https://prometheus-nakl.cz/) cs-CZ Matematika–Fyzika–Informatika 1805-7705 <p>Autoři, kteří publikují v tomto časopise, souhlasí s následujícími body:</p><ul><li>Autoři si ponechávají copyright a garantují časopisu právo prvního publikování, přitom je práce zároveň licencována pod <a href="http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/" target="_new">Creative Commons Attribution licencí</a>, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.</li><li>Autoři mohou vstupovat do dalších samostatných smluvních dohod pro neexkluzivní šíření práce ve verzi, ve které byla publikována v časopise (například publikovat ji v knize), avšak s tím, že přiznají její první publikování v tomto časopisu.</li></ul><center><a href="http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/" rel="license"><img style="border-width: 0;" src="http://i.creativecommons.org/l/by/3.0/cz/88x31.png" alt="Licence Creative Commons" /></a><br />Obsah časopisu podléhá licenci <a href="http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/" rel="license">Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko</a></center> https://www.mfi.upol.cz/index.php/mfi/article/view/1115 <p>Článek představuje webovou aplikaci Stavitelka, která umožňuje vytvářet trojrozměrné scény pomocí jednoduchých programů v jazyce Python. Autoři ukazují základní práci s objekty, jejich polohou, měřítkem, rotací a barvou a vysvětlují, proč je programovací jazyk vhodným prostředkem pro generování složitějších scén. Postupně jsou zavedeny cykly, definice vlastních tvarů, vnořování objektů, předávání barev a použití funkcí pro parametrické vytváření scén. Text má výrazný didaktický charakter a nabízí náměty pro výuku programování propojenou s prostorovou představivostí a tvořivou prací.</p> Šárka Gergelitsová Tomáš Holan Copyright (c) 2026 Matematika–Fyzika–Informatika https://creativecommons.org/licenses/by/4.0 2026-06-01 2026-06-01 35 2 139–148 139–148 https://www.mfi.upol.cz/index.php/mfi/article/view/1116 <p>Třetí díl seriálu o generativní umělé inteligenci vysvětluje pojem perceptronu jako základního typu umělého neuronu. Text navazuje na McCullochův–Pittsův neuron a ukazuje, v čem Rosenblattův perceptron překonává jeho omezení: pracuje s reálnými vstupy, vahami a biasem a může být chápán jako lineární binární klasifikátor. Autor popisuje výpočet váženého součtu, použití aktivační funkce a geometrickou interpretaci rozhodovací hranice v rovině i ve vícerozměrném prostoru. Článek připravuje půdu pro další výklad učení vah a možností i omezení neuronových modelů.</p> Eduard Bartl Copyright (c) 2026 Matematika–Fyzika–Informatika https://creativecommons.org/licenses/by/4.0 2026-06-01 2026-06-01 35 2 149–152 149–152 https://www.mfi.upol.cz/index.php/mfi/article/view/1120 <p>Úlohy pro školní rok 2026/2027.</p> Editor MFI Copyright (c) 2026 Matematika–Fyzika–Informatika https://creativecommons.org/licenses/by/4.0 2026-06-01 2026-06-01 35 2 P1–P4 P1–P4 https://www.mfi.upol.cz/index.php/mfi/article/view/1108 <p>Článek se zabývá pojetím velikosti geometrických útvarů a důsledným rozlišováním mezi geometrickým útvarem a jeho velikostí. Na příkladech z elementární geometrie ukazuje, jak lze pracovat s délkou, obsahem a rozkladem mnohoúhelníků. Hlavní pozornost je věnována shodné rozložitelnosti mnohoúhelníků, jejím základním vlastnostem a souvislosti s obsahem. Text zároveň připomíná historické i didaktické aspekty této problematiky a ilustruje je řadou názorných úloh včetně důkazů Pythagorovy věty pomocí rozkladu.</p> František Kuřina Dag Hrubý Copyright (c) 2026 Matematika–Fyzika–Informatika https://creativecommons.org/licenses/by/4.0 2026-06-01 2026-06-01 35 2 81–90 81–90 https://www.mfi.upol.cz/index.php/mfi/article/view/1109 <p>Článek představuje netranzitivní ruletky jako pravděpodobnostní analogii známých netranzitivních kostek. Autoři zavádějí triplet n-sektorových ruletek, popisují vztah „lepší než“ mezi dvojicemi ruletek a ukazují, že tento vztah nemusí být tranzitivní. Na konkrétních příkladech vysvětlují, proč výběr ruletky jako první nemusí být výhodou. Dále zavádějí kód tripletu, pomocí něhož lze efektivně porovnávat ruletky a konstruovat nové netranzitivní triplety s větším počtem sektorů.</p> Pavel Tlustý Ireneusz Krech Copyright (c) 2026 Matematika–Fyzika–Informatika https://creativecommons.org/licenses/by/4.0 2026-06-01 2026-06-01 35 2 91–96 91–96 https://www.mfi.upol.cz/index.php/mfi/article/view/1110 <p>Článek shrnuje a tematicky třídí úlohy o mnohočlenech, které se objevily v soutěži Matematický klokan během třiceti let její existence. Uváděné úlohy pokrývají práci s výrazy, základní algebraické úpravy, vztahy mezi kořeny a koeficienty, dělitelnost mnohočlenů a další témata středoškolské algebry. Vybrané příklady jsou doplněny řešeními a komentáři. Text ukazuje, že soutěžní úlohy mohou sloužit nejen k procvičení standardního učiva, ale také k jeho rozšíření, k práci s nadanějšími žáky a k přípravě na maturitní zkoušku.</p> Pavel Calábek Copyright (c) 2026 Matematika–Fyzika–Informatika https://creativecommons.org/licenses/by/4.0 2026-06-01 2026-06-01 35 2 97–108 97–108 https://www.mfi.upol.cz/index.php/mfi/article/view/1111 <p>Článek se věnuje logické úloze inspirované televizním pořadem Hovory H Miroslava Horníčka. Úkolem je mezi šesti bedničkami, z nichž jedna má odlišnou hmotnost, určit pomocí tří vážení na digitálních vahách falešnou bedničku. Autor předkládá systematickou strategii řešení založenou na vhodně zvolených součtových váženích a následném rozboru možných případů. Text zároveň naznačuje analogickou úlohu pro sedm bedniček a vybízí čtenáře k hledání vlastních řešení.</p> Jaroslav Švrček Copyright (c) 2026 Matematika–Fyzika–Informatika https://creativecommons.org/licenses/by/4.0 2026-06-01 2026-06-01 35 2 109–110 109–110 https://www.mfi.upol.cz/index.php/mfi/article/view/1112 <p>Rubrika přináší novou dvojici matematických úloh určených čtenářům k samostatnému řešení a zároveň zveřejňuje řešení úloh z předchozího čísla. Nové úlohy se týkají geometrického dělení trojúhelníku a algebraické úlohy s kořeny kubické rovnice. Řešené příklady zahrnují úlohu o umístění sítě krychle do obdélníku a kombinatorickou úlohu o rozmístění zákusků u kulatého stolu. Rubrika podporuje aktivní zapojení čtenářů a ukazuje různé typy matematického uvažování od geometrie přes algebru až po kombinatoriku.</p> Editor MFI Copyright (c) 2026 Matematika–Fyzika–Informatika https://creativecommons.org/licenses/by/4.0 2026-06-01 2026-06-01 35 2 111–114 111–114 https://www.mfi.upol.cz/index.php/mfi/article/view/1113 <p>Článek analyzuje zdánlivý paradox pozorovaný při zobrazení předmětu v běžném komerčním zrcadle, jehož reflexní vrstva je překryta skleněnou deskou. Autor zkoumá, zda může krycí skleněná vrstva způsobit posunutí či změnu zdánlivé velikosti obrazu. Pomocí geometrické optiky a simulace chodu paprsků v prostředí dynamické geometrie ukazuje, jak se obraz bodu v takovém zrcadle vytváří a jak závisí na tloušťce skla, indexu lomu a poloze pozorovatele. Závěr ukazuje, že sledovaný snímek neprokazuje skutečné zvětšení obrazu, ale článek poskytuje vhodný námět pro fyzikální experimentování.</p> Pavel Leischner Copyright (c) 2026 Matematika–Fyzika–Informatika https://creativecommons.org/licenses/by/4.0 2026-06-01 2026-06-01 35 2 115–124 115–124 https://www.mfi.upol.cz/index.php/mfi/article/view/1114 <p>V článku jsou prezentovány výsledky testování dvou vybraných ukázkových úloh, které byly zveřejněny jako ilustrace koncepčního rámce pro oblast přírodních věd v rámci šetření PISA 2025. Na základě výsledků testování je ukázáno, jak žáci základních škol, gymnázií a středního odborného učiliště dokážou posuzovat věrohodnost a relevanci informací a rozlišovat mezi vědeckými důkazy a chybnými argumentačními postupy. Výsledky testování ukázaly, že rozvoj kritického myšlení a vědecké gramotnosti představuje důležitou výzvu pro všechny stupně vzdělávání, přičemž nejvíce podpory potřebují žáci základních škol a středního odborného učiliště. Právě u těchto dvou skupin se nejčastěji objevuje náchylnost k argumentačním klamům a slabší epistemické znalosti, které vedou k větší důvěře v emocionálně nebo subjektivně laděné argumenty, a menší schopnost rozpoznat vědecký konsenzus jako klíčové kritérium hodnocení pravdivosti. Článek přináší nejen analýzu výsledků testování, ale také inspiraci pro rozvoj kritického myšlení ve školní výuce.</p> Eva Hejnová Copyright (c) 2026 Matematika–Fyzika–Informatika https://creativecommons.org/licenses/by/4.0 2026-06-01 2026-06-01 35 2 125–138 125–138 https://www.mfi.upol.cz/index.php/mfi/article/view/1117 Lukáš Richterek Copyright (c) 2026 Matematika–Fyzika–Informatika https://creativecommons.org/licenses/by/4.0 2026-06-01 2026-06-01 35 2 153–155 153–155 https://www.mfi.upol.cz/index.php/mfi/article/view/1118 Pavel Calábek Copyright (c) 2026 Matematika–Fyzika–Informatika https://creativecommons.org/licenses/by/4.0 2026-06-01 2026-06-01 35 2 156–157 156–157 https://www.mfi.upol.cz/index.php/mfi/article/view/1119 Pavel Töpfer Copyright (c) 2026 Matematika–Fyzika–Informatika https://creativecommons.org/licenses/by/4.0 2026-06-01 2026-06-01 35 2 158–160 158–160